Anna Strnadová v rozhovoru pro Český rozhlas Brno vypráví o své nové knize Tam, kde býval Mušov, o tom, co ji k jejímu napsání přivedlo, i o vzpomínkách a příbězích, které se s Mušovem pojí.
Foto: Ludmila Opltová, Český rozhlas
„Kamarádi mi řekli: Napiš to!“ – a tak vznikla kniha, která vrací život místu, které dnes leží pod hladinou Novomlýnských nádrží.
Na jihu Moravy, v krajině řek a vinohradů, se nad vesnicí Mušov stahují mraky války. Život se tu pomalu mění v tiché napětí mezi Čechy a Němci, kdysi tak blízkými sousedy, kteří po generace sdíleli jednu půdu i jeden osud. Když válka skončí, staré jistoty se rozpadnou. Němečtí obyvatelé musí odejít, jejich domy obsazují noví příchozí a krajina si tiše ukládá paměť všech, kdo tu kdy žili. Ještě ale netuší, že sama brzy zmizí pod hladinou.
Autorku zastihnete na podzim na některé z následujících akci:
10.9. rozhovor v brněnském rozhlase 15.9. autorské čtení Drnholec – 18 hodin 17.9. rozhlas Vltava 19.9. Festival Dobrých knih – Praha ( La Fabrika) 11 hodin 13.10. autorské čtení Rapotín 17.10. beseda na Knižním veletrhu v Havlíčkově Brodu – 10:45 5.11. Velké Pavlovice – dopoledne beseda na Gymnáziu, v 18 hodin v knihovně 11.11. Bořetice v 18 hodin – knihovna 14.11. Kniha Brno beseda – 10 hodin 19.11. Turistické informační centrum Pasohlávky – autorské čtení – 18 hodin 7.12. knihovna Šumperk – beseda – 18 hodin
Štěpán Gavenda patřil k nejúspěšnějším kurýrům, vinou zrady Olina Miholy, nastrčeného StB do jejich řad, je zadržen a po několika vězeních skončí v tom nejhorším, v Leopoldově. Po měsíci se mu podaří s dalšími pěti vězni uprchnout a vrátit se do Německa. Ani Bogataj, ani americká CIC o něho už nejeví zájem, jsou přesvědčeni, že je agentem StB. Gavenda se snaží dokázat svou nevinu, vrací se do Československa, při přechodu sovětského pásma v Německu je zadržen a soud nad ním vyřkne trest smrti.
V knize výmluvně nazvané Komedie s Báthoryčkou rozvíjí autorka skutečný příběh falešných filmařů. V roce 1961 přijeli do Čachtic Emil Baniek a Ladislav Fabius , aby tady fiktivně natočili film podle románu J. Nižňánského Báthoryčka. Oba podvodníci tak mohli rozjet recesi, jak později nazvali své počínání, a zneužít pohostinnosti obyvatel, využit jejich naivního nadšení, že mohou ve filmu účinkovat místní ochotníci i vesničané, děvčata podlehla kouzlu obdivovaných protagonistů. A. Strnadová ztvárnila život místních obyvatel i milostný vztah Jolany, hlavní představitelky Báthoryčky, s cynickým L. Fabiem. Závěrečné finále se zvrtne v smutnou prohru všech aktérů děje. Soudní jednání je pak tečkou za tragikomickým příběhem.
V létě 2024 vyšla nová kniha Život na pavoučím vlákně. Historický román o rozhodujících životních bodech několika osudem propojených rodin od nástupu nacismu až do hluboké normalizace v Československu. Evička Tomschitschová, dcera Židovky a českého Němce, po „dobrovolném“ odchodu maminky strávila dětství v klášteře a dětském domově. Sára Lebensternová přežila koncentrák i pochod smrti a stále čeká na návrat své ztracené dcery, a rodina Franze Schwarze alias Františka Švarce se snaží bez skrupulí vytěžit z každého režimu výhody a moc. Dva totalitní režimy se tu projevují ve vší své podlosti, protože v člověku probouzejí a podněcují jeho horší já.
Slibovali jim půdu, a dostali jen dřinu. Volyňští Češi, kteří na konci devatenáctého století přesídlili do carského Ruska, na území dnešní Ukrajiny, dřou tvrdě od úsvitu do soumraku, aby se uživili, žení a vdávají se z povinnosti a umírají mladí. A osud jim připravuje jednu ránu za druhou – hladomory, války, epidemie, politiku… Román Volyňská rapsodie je působivou, mrazivou, ale zároveň dojímavou románovou kronikou, ukazující na pozadí nelítostných časů v první polovině dvacátého století drsný a krutý život několika generací české rodiny, která se odstěhovala za vysněným blahobytem – a dostala jen utrpení a pocit vykořeněnosti, protože vrátit se už nebylo kam…
V knize nazvané … stačilo jen říct Jáchymov Anna Strnadová vypráví příběh Miroslava Hampla, vězně z uranových dolů v 50. letech minulého století. V Jáchymově byl jako bývalý student z Baťových závodů na roční povinné praxi v dělnickém povolání. Za to, že pomohl politickému vězni na svobodu, se sám stal vězněm.
Nejnovější komentáře