V časové návaznosti na básnickou prvotinu s názvem Opožděně přichází nyní Anna Strnadová s dalším debutem, tentokrát z oblasti beletrie, s povídkovým souborem Prohry. Samotný název je symbolický, naznačuje příběhy lidí, kteří se ocitají na osudové hraně, kdy osobní výhra se často mění v debakl, a naopak prohra ve zdánlivé či skutečné vítězství. Autorčin svět má přitom řadu dějových a tematických vrstev, jež se vzájemně prolínají, vytvářejí však homogenní celek. Zachycuje reminiscence studentského mládí, nevšední příběhy odehrávající se v autorčině rodném kraji, Jesenicku, ale nacházejí také místo v imaginárním prostoru. Variace příběhů nemá jen výrazně společenskou rovinu, ale zasahuje též traumata, která přináší běžný život – složitost rodinných vztahů, rozpad manželství či milostná vzplanutí. Děj těchto příběhů téměř vždy osciluje na rozhraní dobra a zla. A právě jejich etos, nepatetický důraz na morálku, na charakterové vlastnosti jednajících postav, které se ocitly tváří v tvář životnímu rozhodnutí, tvoří osu velké části tohoto povídkového cyklu. Z tvůrčího hlediska je přitom příznačná sevřenost děje, vnitřní napětí, smysl pro zkratku a psychologická kresba. Nezřídka také účinná gradace děje s překvapivou pointou. V podstatě tak jde o rysy zobrazení, jež v nejednom ohledu překračuje obvyklý rámec prozaického debutu a zároveň naznačuje autorčinu cestu k další literární tvorbě.
Nejnovější komentáře