Vydán povídkový soubor Prohry

by

prohryV časové návaznosti na básnickou prvotinu s názvem Opožděně přichází nyní Anna Strnadová s dalším debutem, tentokrát z oblasti beletrie, s povídkovým souborem Prohry. Samotný název je symbolický, naznačuje příběhy lidí, kteří se ocitají na osudové hraně, kdy osobní výhra se často mění v debakl, a naopak prohra ve zdánlivé či skutečné vítězství. Autorčin svět má přitom řadu dějových a tematických vrstev, jež se vzájemně prolínají, vytvářejí však homogenní celek. Zachycuje reminiscence studentského mládí, nevšední příběhy odehrávající se v autorčině rodném kraji, Jesenicku, ale nacházejí také místo v imaginárním prostoru. Variace příběhů nemá jen výrazně společenskou rovinu, ale zasahuje též traumata, která přináší běžný život – složitost rodinných vztahů, rozpad manželství či milostná vzplanutí. Děj těchto příběhů téměř vždy osciluje na rozhraní dobra a zla. A právě jejich etos, nepatetický důraz na morálku, na charakterové vlastnosti jednajících postav, které se ocitly tváří v tvář životnímu rozhodnutí, tvoří osu velké části tohoto povídkového cyklu. Z tvůrčího hlediska je přitom příznačná sevřenost děje, vnitřní napětí, smysl pro zkratku a psychologická kresba. Nezřídka také účinná gradace děje s překvapivou pointou. V podstatě tak jde o rysy zobrazení, jež v nejednom ohledu překračuje obvyklý rámec prozaického debutu a zároveň naznačuje autorčinu cestu k další literární tvorbě.

Hodnocení sbírky Opožděně Zdeňkem Vyhlídalem

by

Opožděně. Stěží mohla Anna Strnadová zvolit příznačnější název pro svou básnickou prvotinu. Autorčina plachost a neuvěřitelná míra skromnosti způsobily, že knižně verše vycházejí více než čtyřicet let po svém vzniku. Kupodivu navzdory zřejmé časové propasti nic neztratily ze své původní svěžesti.

Strohá veršová struktura, jež by se sotva dala definovat podle ustálených literárních vzorců, nechává slova plynout hravě a s obdivuhodnou lehkostí. V přirozeném spádu obraznosti, básnické imaginace a nespoutané fantazie přetváří běžnou skutečnost a cizeluje ji v umělecký tvar.

Autorka se vyhnula běžným začátečnickým úskalím a jakoby naráz, oslnivě prokázala nesporný talent. Verše mají svá skrytá tajemství a v obsahové dvojznačnosti, v metaforické rovině zasahují čtenářovu vnímavost. Žel, časovou prodlevu, která mezitím vznikla, nelze překlenout žádným mostem. Zbývá jen postesknutí nad neuplatněným darem, kterého se autorce dostalo a který si pramálo připouštěla. Nicméně umění je bezbřehé a autorčin rozlet do světa poezie snad brzy najde uplatnění ve sféře, která s ní bytostně souvisí, v oblasti beletrie.

Zdá se tedy, že opožděná prvotina se stává autorce novým impulsem a posouvá ji za hranice další literární tvorby.

Zdeněk Vyhlídal

Vydána básnická sbírka Opožděně

by

Prosba

Vezmi si bílý džbán

a požádej o trochu vody

Neodmítnou tě

A kdyby tě odmítli

řekni že prosíš pro mne

A když ti nalijí

řekni zaplať pánbůh

A spěchej za mnou

Připozdívá se

V roce 2014 byla v nakladatelství Tribun vydána básnická sbírka Opožděně.